Použití textových editorů příkazového řádku v Terminálu
Chcete-li v Terminálu upravit soubor prostého textu, použijte k tomu textový editor příkazového řádku.
Textové editory patří mezi nejstarší programy, které jsou k dispozici v operačních systémech, a jejich nabídka je velmi rozsáhlá – od zcela automatických textových editorů, kde v podstatě vytvoříte seznam akcí, které mají být s textem provedeny, a počítač potom vykoná veškerou práci, až po mnohem interaktivnější textové editory umožňující úpravu (a ukládání) textu v široké škále různých formátů.
Pro běžnou obecnou práci je nejjednodušší použít některý z textových editorů dodávaných se systémem macOS. Jestliže chcete použít grafický textový editor, zvolte TextEdit (dostupný na Launchpadu). Jinak můžete použít kterýkoli z mnoha dostupných editorů příkazového řádku. Nejvíce funkcí nabízejí tyto tři textové editory příkazového řádku dodávané se systémem macOS:
Nano nano
je jednoduchý editor příkazového řádku. Jedná se o náhradu za editor Pico, takže s editorem nano
lze používat také instrukce editoru Pico. Při volání editoru Pico ve skutečnosti spustíte nano
. nano
představuje dobrý úvod k použití editorů příkazového řádku, protože poskytuje na obrazovce srozumitelnou nápovědu.
Vim vim
je textový editor kompatibilní s programem vi
. Nabízí mnoho velmi účinných pokročilých funkcí pro pohyb, vyhledávání a úpravy v dokumentech. Základní úpravy se naučíte velmi snadno a můžete se také seznámit s mnoha dalšími funkcemi. Přístup k většině funkcí lze získat pomocí kombinací kláves, které aktivují určité chování. vim
, případně editor vi
, podle jehož modelu vim
vznikl, je součástí většiny operačních systémů založených na UNIXu. Pokud se budete úpravami z příkazového řádku zabývat často, je vhodné naučit se tento editor používat, pracujete‑li však s editorem příkazového řádku jen občas, obejdete se i bez jeho zvládnutí.
Emacs Emacs
, stejně jako vim
, je plnohodnotný editor s mnoha možnostmi, dostupný ve většině operačních systémů založených na UNIXu. Vedle bohaté nabídky editačních funkcí nabízí Emacs
řadu možností přizpůsobení. Přídavné funkce dostupné v podobě modulů umožňují v rozhraní editoru emacs
provádět mnohem víc než jen úpravy textu. Poměrně snadno se používá k základním úpravám a nabízí možnost seznámení s mnoha dalšími funkcemi. Editor emacs
, stejně jako vim
, využívá pro přístup k mnoha různým funkcím kombinace kláves. Tyto kombinace kláves je třeba si pamatovat, takže emacs
je nejužitečnější, pokud používáte příkazový řádek často.
Pokud jste s příkazovým řádkem dosud nepracovali a nepředpokládáte, že byste jej k úpravám používali často, nejlepší volbou pro vás zřejmě bude nano
. Pokud očekáváte, že budete v prostředí příkazového řádku pracovat často, pravděpodobně se vám vyplatí, naučíte‑li se používat vim
nebo emacs
. Koncepce jednotlivých editorů jsou zásadně odlišné, takže abyste zjistili, který z nich je pro vás nejvhodnější, je třeba s nimi strávit nějaký čas.
Editor příkazového řádku lze vyvolat zadáním jeho názvu následovaného mezerou a názvem souboru, který chcete otevřít. Pokud chcete vytvořit nový soubor, zadejte název editoru, mezeru a název cesty k souboru. Následuje příklad použití editoru
nano
k otevření nového souboru s názvem „myFile.conf“ ve složce Dokumenty:$ nano ~/Documents/myFile.conf
Další informace o použití editorů nano
, vim
a emacs
najdete na příslušných manuálových stránkách.