Plánování a konfigurace ukládání do mezipaměti
Službu ukládání obsahu do mezipaměti ovlivňují primárně dva faktory: kvalita připojení a konfigurace hardwaru.
Plánování mezipaměti obsahu pro co nejlepší efektivitu
Optimální výkonnosti mezipaměti obsahu dosáhnete, připojíte-li ji k síti přes gigabitový Ethernet. Mezipaměť obsahu může za určitých okolností současně obsluhovat stovky klientů, což může vést k zahlcení gigabitového ethernetového portu. Ve většině malých a středních nasazení tedy bývá nejslabším článkem výkonnosti propustnost lokální sítě.
Chcete‑li zjistit, zda je váš Mac slabým článkem pro výkon mezipaměti obsahu v situacích, kdy k ní přistupuje současně velký počet klientů, podívejte se v Monitoru aktivity na využití procesoru pro proces AssetCache (otevřete Monitor aktivity, vyberte volbu Zobrazení > Všechny procesy a potom klikněte na CPU). Pokud se využití procesoru trvale pohybuje na maximu nebo v jeho blízkosti, může být vhodné přidat do sítě další mezipaměti obsahu, aby se požadavky klientů rozložily na více počítačů.
Pokud se Mac nachází v prostředí, kde klienti stahují velké objemy různorodého obsahu, nezapomeňte nastavit dostatečně vysoký limit velikosti mezipaměti. Předejdete tím příliš častému mazání dat uložených v mezipaměti obsahu, které může vést k opakovanému stahování téhož obsahu a tedy i vyššímu vytěžování připojení k internetu.
Nastavení mezipaměti obsahu
Následuje seznam doporučení pro službu ukládání obsahu do mezipaměti:
Povolte všechna push oznámení od společnosti Apple.
Nepoužívejte ruční nastavení proxy.
K přijímání požadavků klientů a jejich předávání do mezipaměti obsahu nepoužívejte proxy server.
U mezipamětí obsahu vyřaďte ověřování proxy.
Nastavte TCP port pro ukládání do mezipaměti.
Používejte správu provozu mezi servery ukládaného do mezipaměti.
Zablokujte nepovolenou registraci mezipaměti vynucením omezení MDM „Prevent content caching“ ve všech počítačích Mac.
Použití více mezipamětí obsahu
V síti můžete používat více mezipamětí obsahu. Mezipaměti obsahu ve stejné síti se označují jako partnerské. Mohou sdílet obsah vzájemně. Máte‑li více mezipamětí obsahu, můžete mezi nimi definovat partnerské vztahy a hierarchické vztahy nadřazenosti. Služba ukládání do mezipaměti na základě těchto vztahů určuje, která mezipaměť obsahu má být požádána o splnění daného požadavku pro obsah.
Mezipaměti obsahu můžete také hierarchicky uspořádat. Mezipaměti obsahu na vrcholu hierarchie, tzv. nadřazené mezipaměti, poskytují obsah podřízeným mezipamětem.
Vzorové konfigurace sítě pro mezipaměti obsahu
V následujících příkladech je síť uspořádaná do trojúrovňové hierarchie, která obsahuje více úrovní nadřazených mezipamětí obsahu; odlišnost spočívá ve způsobu definování partnerských mezipamětí obsahu. Nalevo jsou partnerské mezipaměti definovány na každé úrovni hierarchie. Napravo jsou partnerské mezipaměti definovány jen na nejnižší úrovni hierarchie.
Tato ukázková konfigurace používá více partnerských mezipamětí než nadřazených:
Tato ukázková konfigurace používá více nadřazených mezipamětí než partnerských:
Konfiguraci podle prvního příkladu nejspíš vyberete, když budete chtít maximalizovat sdílení mezi mezipamětmi. Je‑li některá z mezipamětí obsahu v určitém umístění nedostupná, bude nejspíš tentýž obsah už uložen v jiné mezipaměti. Mezipaměti obsahu 1–6 a nadřazené mezipaměti 1–5 mohou využívat následující zásady pro výběr nadřazené mezipaměti: první dostupná, náhodná, cyklicky podle pořadí nebo nejbližší dostupná.
Konfiguraci odpovídající druhému příkladu nejspíš vyberete, když budete chtít maximalizovat celkovou velikost mezipaměti. Nadřazené mezipaměti 1–5 obsah vzájemně nesdílejí, stejně jako hlavní mezipaměti 1–3. Mezipaměti obsahu 1–6 a nadřazené mezipaměti 1–5 mohou pro výběr nadřazené mezipaměti používat zásadu url-path-hash.